1439

Ambon



Klíč:
Téma:
Příspěvek:

Editovat příspěvek č. 133

Administrátor --- 7. 4. 2007
Fotografie




Noc - z Velkého pátku na Velkou sobotu.
Pravoslavná kaple s Božím hrobem.



Editovat příspěvek č. 132

Administrátor --- 6. 4. 2007
K Velkému půstu

Velký čtvrtek
Každý pravoslavný křesťan má být v tento den v chrámu na liturgii a přijímat svaté Tajiny - Těla a Krve Kristovy. Vždyť je to den, kdy bylo ustanoveno svaté přijímání. Den poslední večeře Páně.

V tento den se při bohoslužbách připomínají důležité události v životě Ježíše Krista - kromě poslední večeře, na které byla ustanovena Tajina Eucharistie, a umývání nohou učedníkům (příklad pokory a lásky), dále modlitba v zahradě Getsemanské a zrada Jidášova.

V katedrálních chrámech umývá biskup nohy svým spolusloužícím; patriarchové dnes světí myro.

Dvě události: „Zvěstování přesv. Bohorodici a Tajemná večeře. Jak podivuhodně spolu obě souvisejí! Přijímáme pravé Tělo a Krev Kristovy - ty samé, které při vtělení Boží Syn přijal od neposkvrněného těla přečisté Panny Marie. Takže při vtělení, které se stalo při události Zvěstování archandělem Gabrielem přečisté Panně, je položen základ ke svaté Tajině Těla a Krve. Dnes by na to měli křesťané pamatovat, aby uctívali přesvatou Bohorodici jako svou pravou Matku; nejenom jako přímluvkyni, zastánkyni a ochránkyni, ale též jako živitelku všech. Děti se sytí mlékem své matky; my se sytíme Tělem a Krví Kristovými, které jsou od přesvaté Panny Bohorodice. Když se takto nasycujeme, v podstatě pijeme mléko z jejích prsou“ (sv. Theofan Zatvornik, myšlenky na Velký čtvrtek)


Velký pátek
Dvanáctero evangelijních čtení o utrpení Páně - čte je kněz uprostřed chrámu. Velkopáteční jitřní - dlouhá bohoslužba s krásnými a hlubokými duchovními hymny. Některé písně mají formu rozhovoru Spasitele se židy, kteří ho nenávidí.
„Církev je Tělo Kristovo, které je ukřižováváno za spasení těch, kteří ho křižují“ (patriarcha Alexij I.)
Věřící stojí se zapálenými svícemi a naslouchají.
Je dávným zvykem odnášet si tento oheň, který hořel v chrámu při čtení strastných evangelií (pašijí), domů. Pravoslavní si tímto ohněm zapalovali domácí lampádu, aby přechovávali doma částečku této blahodati; a někteří udržovali tento oheň doma v lampičce před ikonou po celý rok. Tak je v domácí církvi skrze tento oheň přítomna účast na tom, co se koná v chrámu, v církvi po celém světě.

Po jitřní se slouží bohoslužba královských hodinek, která pochází z 5. století. Na této bohoslužbě byl v Byzanci vždy přítomen císař, proto ten název. Čtou se při nich znovu evangelia popisující všechny události noci ze čtvrtka na pátek a celého pátku. Na rozdíl od jitřní bohoslužby, kdy se o událostech četlo v jejich chronologickém sledu, přičemž se střídaly úryvky z evangelií od různých evangelistů, tak při královských hodinkách se procházejí všechny tyto události čtyřikrát, pokaždé podle sepsání jednoho evangelisty.

V tento den se nekoná liturgie s eucharistií. Protože dnes Boží Syn sám sebe přináší v oběť na kříži. Po celý den je přísný půst. Zdravý člověk by neměl nic jíst ani pít.

Večerní bohoslužba Velkého pátku
Při ní se koná vynášení pláštěnice (pláštěnice je ikona mrtvého těla Kristova na plátně). Pláštěnici vynáší kněz z oltářní části na střed chrámu, kde ji klade na Boží hrob. Je to symbolický obřad pohřbu Páně. Na pláštěnici položí naprestolní evangelium a žehnací kříž. Zažehnou se svíce a položí se květiny. Kněz okuřuje Boží hrob kadidlem, klaní se třikrát do země a líbá Kristovo tělo v hrobě.
Kánon s pláčem přesvaté Bohorodice
Obsahuje bolestná slova, pláč, nářek a truchlení Panny Marie pod křížem a při pohřbu jejího syna. Tento dojemný kánon se čte bezprostředně po večerní, zatímco věřící přicházejí k pláštěnici poklonit se a políbit mrtvé tělo Ježíše Krista.

„(Při velkopátečních bohoslužbách) byli jsme osvíceni nazíráním veliké události. Vracejíce se domů, neseme si hluboké a spasitelné myšlenky a těmito myšlenkami udeřme na svá srdce. Vzpomínali jsme - a živě jsme viděli - čin Boží lásky, skutek, který není možno vypovědět, který přesahuje chápání. Na tuto lásku odpověděli mučedníci prolitím proudů své krve, kterou prolévali jako vodu; na tuto lásku odpověděli ctihodní poustevníci umrtvováním tělesných vášní a žádostí; na tuto lásku odvětili mnozí hříšníci proudem svých slzí, vzdechy z hloubi srdce, vyznáním svých hříchů, a načerpali z ní odpuštění svých hříchů; mnozí soužení bolestmi odpověděli na tuto lásku a ona rozpustila jejich trápení Boží útěchou. Odpovězme i my na tuto lásku...“ (sv. Ignatij Brjančaninov)



Editovat příspěvek č. 131

Administrátor --- 5. 4. 2007
Píseň

Píseň archidiakona Romana

1

Pomodleme se, bratři, k Bohu,
odložme zármutky světské,
je čas vydat se na cestu
sbohem dát údolí pláče.

Přijali jsme těžké břímě,
vykročili na stezku úzkou,
opustili příbuzných plémě,
a získali otčinu jinou.

2

Nuž, na cestu, bratři, na cestu!
My těžkou vydali se stezkou,
ač před sebou velkou dálku,
a touha sednout a spočinout!,

ač tělo smrtelně znavené,
o kamení rozbité nohy,
ač za sebou málo teprve
a většina před námi leží;

3

přece volám vás na cestu,
je to náš osud zřejmý,
na tuto stezku vede nás Bůh,
jiné možnosti není,

z hříšného světa jsme vzati,
pozváni mít jinde podíl,
hosty zde být už nemáme síly,
je čas k návratu domů se vypravit.

4

Tady jsme pro všechny cizinci,
jsme poutníky na věčné pouti
a naší jedinou věčnou péčí
je - jít, jít a jenom jít;

možná se brzy rozbřeskne
nad cestou trudnou naší,
sílu nám dodává naděje,
ač zdá se, že sil už není.

5

Tak tedy vzhůru, rodní, na cestu!
Přešlapovat na místě nelze,
modleme se, bratři, k Bohu,
trošku se pobídněme;

za námahu budeme odměněni,
dosáhneme cesty cíle,
tam, bratři, je takové potěšení,
jaké zde nikdo nenalezne:

6

tam jsou modré řeky i hory,
tam křišťálové prýští prameny,
tam jsou, bratří, takové dálavy,
tam ráj pro ztrápenou duši;

k uvítaní nám Hospodář naproti vyjde
a do domu svého něžně uvede,
jako bratr kolem ramen obejme
a slzy jako matka jemně setře;

7

jak dobrý Vládce se postará
a jako sluha přinese vodu,
pokorně nám nohy omývá
od prachu cest, Kristus.


Poslechněte si originál písně - audio MP3: zde (1,4 M)



Editovat příspěvek č. 130

Administrátor --- 4. 4. 2007
Liturgika

Pro ty, kteří zajímají o liturgiku

Některé rozdíly mezi ruskou a řeckou bohoslužebnou praxí

Strastný týden je spolu s Paschou vrcholem liturgického roku.

U Řeků je hlavní událostí - zpěv Kassianovy stichiry „Žena do množství hříchů upadlá“ - je to všem známý hymnus (lidé si jej rádi zpívají sami, zmiňují jej noviny, když píší o strastných bohoslužbách); a dále průvod s pláštěnicí na Velký pátek večer (nejen kolem chrámu ale celé kilometry za doprovodu tisícovek věřících se svícemi; zpívají se pohřební písně).
(Vysvětlení: „pláštěnice“ - ikona mrtvého těla Páně, někdy skoro v životní velikosti, na plátně bez rámu - koná se s ní obřad Kristova snímání s kříže a pohřbu; v paschálním období je pak na prestolu (oltáři) a vykonává se na ní eucharistie.)

U Rusů Kassianova stichira, která je pro Řeky centrem strastného týdne, projde bez zvláštní pozornosti - jen jako jedna mnoha písní strastného týdne. Hlavní strastnou bohoslužbou je v Rusku velkopáteční jitřní se čtením 12 evangelií (trochu nelogicky se zde koná už na Velký čtvrtek večer, kdy by se měla spíše sloužit večerní liturgie sv. Basila na památku poslední večeře Páně, jenže tu Rusové konají už na Velký čtvrtek ráno). Dvanáctero strastných (pašijových) evagelijních čtení je v ruské zbožnosti jedna z nejmilovanějších a nejhojněji navštěvovaných bohoslužeb Velkého týdne.
Pro Řeky je centrem této bohoslužby, na který je soustředěna zbožnost věřících, vynášení kříže - kněz vynáší z oltáře na střed chrámu veliký kříž za zpěvu „Dnes zavěšen jest na dřevě...“; u Rusů vynášení kříže není - je to pozdější zavedení). Vrcholem pro Rusy pak je zpěv exapostilaria „Rozumného lotra...“ - chrámové sbory to zapějí na různé úchvatné nápěvy.
Hlavní událostí Velkého pátku je pro Rusy nikoliv pohřeb Kristův (večer), ale vynášení pláštěnice odpoledne (a Rusové s ní jen obcházejí chrám). Na tuto bohoslužbu přichází největší počet věřících a zanechává nejsilnější dojem z celého Strastného týdne.

Liturgie sv. Basila na Velkou sobotu: Řekové (mimo Athos) čtou místo 15 paremijí jen tři (dle typiku z r. 1838) (paremije - starozákonní biblické čtení).
Rusové zavedli geniální novotu (v 15. nebo 16. stol.): převlékání chrámu - uprostřed bohoslužby se mění barva všeho chrámového povlečení i bohoslužebných rouch sloužících kněží z černé na bílou, což dodává bohoslužbě na dramatičnosti; Řekové to neznají - od začátku liturgie jsou v bílém; bílá barva pro tuto bohoslužbu je dávným ustanovením, neboť na této bohoslužbě se kdysi hromadně křtilo (křty se konaly při čtení paremijí). Teologický význam převlékání chrámu z černé barvy na bílou je symbol Kristova sestoupení do pekla, předobraz vzkříšení a náznak kosmického vzkříšení. U Rusů se obyčej natolik vžil a působí tak samozřejmě, že by se Rus značně podivil, kdyby viděl, že u Řeků je to zcela neznámé.

Pascha - čtení Evangelia v několika jazycích (prolog Janova evangelia): u Rusů na paschální bohoslužbě, u Řeků až v neděli večer.
Ep. Vasilij Krivošein (výpisky a poznámky z delší stati, s nepatrnými doplňky)

--------------------------

Texty posvátných hymnů, o nichž je výše řeč:

Žena do množství hříchů upadlá, vycítila božství tvé a vzavši na sebe úkol myronosice, ó Pane, s pláčem tobě myro před pohřbením přináší.
„Běda mně,“ pravila, „neboť noc je pro mne ostnem nezřízené žádosti, a vášeň hříchu mračná jest a bez světla.
Přijmi prameny slz mých, ty, jenž v mračna přetvořuješ vodu moří.
Ke vzdechům srdce mého přikloň se, ty, jenž přiklonil jsi nebesa svým nevýslovných ponížením, abych zlíbala přečisté nohy tvé a otřela je vlasy svými.
Množství hříchů mých a propasti rozsudků tvých kdo vypoví, lékaři duší, Spasiteli můj?
Nezavrhuj služebnici svou, neboť u tebe jest milost nezměrná.“

(Zpívá se na Velkou středu na liturgii předem posvěcených Darů)

Dnes zavěšen jest na dřevě Ten, který na vodách zemi zavěsil.
Korunou z trní je korunován Ten, který je králem andělů.
Do falešného purpuru je oblékán Ten, který odívá nebe oblaky.
Údery přijímá Ten, který v Jordánu osvobodil Adama.
Hřeby je přibíjen ženich Církve. Kopím je probodnut Syn Panny.
Klaníme se utrpení tvému, Kriste. Zjev nám i slavné své vzkříšení.

(Antifona 15. velkopáteční jitřní)

Rozumného lotra v jediné hodině učinil jsi hodným království svého,
i mne dřevem Kříže osvěť, Pane, a spasiž mne.

(Exapostilarij velkopáteční jitřní)

Obřad celé velkopáteční jitřní a večerní s vynášením pláštěnice - v českém překladu: v-patek-w.pdf





Administrátorem Ambonu je Jan Baudiš,
pravoslavný kněz


Celkem v je v Ambonu již 1439 příspěvků (zde zobrazeno 3 příspěvků, od č. 130 do č. 133)
Několik rad pro badatele v archivu Ambonu. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Ambonu" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že starší jsou nahoře a novější dole, což je pro čtení archivu nejpříjemnější). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž Ambon v roce 2006 začínal, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 3 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Pohyb ve frontě příspěvků:
Skok na nejnovější - Várka novějších - Dávka starších - Skok na nejstarší







Tematický přehled příspěvků Ambonu

Audionahrávky promluv z pravoslavného chrámu v Jihlavě.

Klikněte sem pro nápovědu a pravidla Ambonu

Český pravoslavný web www.orthodoxia.cz